Koněpruské jeskyně – na jeskynní systém nedaleko Křivoklátu směřujeme autem. Parkoviště u jeskyní je placené – 30 Kč na auto za den. Hlídání asi nebude nic moc, hlídač je zde sám a spíše vybírá poplatky než hlídá – takže v autě nenecháváme nic cenného.
Od parkoviště k jeskyním, vstupné
Od parkoviště k jeskyním se jde do mírného kopečku a cestou se nabízí panorama na místní vápencový lom. Vstupné do jeskyní pro stundenty 60 Kč, pro dospělé 130 Kč, příplatek za fotografování 40 Kč (dostanete barevnou polepku a musíte ji mít viditelně na fotoaparátu – nerad bych někoho nařknul, ale napočítal jsem odhadem asi 7 lidí co fotili a žádnou nálepku jsem tedy neviděl – možná jsem nehledal správně…)
Průchod jeskyněmi
Průchod jeskyním systém je povolen s průvodcem středním a horním patrem. Spodní je pouze pro odborníky s povolením. Začíná se středním patrem a pak do horního. Časy pro vstup přesně neznám, ale začínali jsme v 13.00 a za 45 minut jsme venku. Podle dalších turistů, kteří šli s průvodcem ve 13.20 soudím, že přibližně po 20 minutách chodí výprava – nebo podle zájmu.
Detailní popisek jeskyně uvádět nebudu, abych nezkazil překvapení, přesto několik málo chuťovek: uvidíte nádherné krápníky, komíny a panorama. Náročnost trasy odhaduji spíše na střední – schodů si užíjete dosyta. Pro osoby se sníženou pohyblivostí to bude náročnější. Pěší povrch jsme zkoušeli na klouzání, ale šlo to špatně. Jediná místa co klouzala byly hrany schodů.
Postřehy z Koněpruských jeskyní
Vlhkost v jeskyni je ke 100% a teplota je udávána na 10.5 stupňů Celsia. Chodili jsme v šortkách a tričku a odhadem soudíme, že byla místy vyšší – přesto je zde celkově stabilní klima. Po výstupu ještě kupujeme drobné suvenýry – jsou zde 2 stánky a cenově srovnatelné s bežným infocentrem (možná lepší, ale pšt!).
P.S. Do fotogalerie dávám minimum fotek z jeskyně, jelikož je lepší to opravdu vidět na vlastní oči.
[…] – Druhá věc – způsob, jakým vykládal průvodce o zdejších místech. Velmi oceňuji, že popisuje a pojmenovává jednotlivé útvary a přisvítí je. Víte o čem mluví. Méně štastný se pak v tomto kontrastu jevil styl jeho mluvy. Bylo to prostě odemleté jak odrhovačka (a co nejrychleji) – např. vtipné hlášky řekne tak, že se nikdo nezasměje (ono je ani nestihnete postřehnout). Možná to byl jen můj dojem, ale trochu více osobního přístupu by tomu prospělo (porovnávám to např. s návštěvou Koněpruských jeskyň). […]