Kvilda, parkoviště a výchozí bod
Po silnici z Vimperka přijíždíme do Kvildy. Na křižovatce u kostela v Kvildě pokračujeme rovně a dolů z kopce. Parkoviště hledáme směrem nejblíže Hamerským domkům – takže to poslední u mostu.
Parkoviště je menší a přírodního ražení, ujeté kamínky – hlavní je výběr poplatku za parkování. Pokud budete očekávat možnost zakoupení celodenního lístku, tak na to zapomeňte, tady postupujeme proti logice – všichni přece dokážou odhadnout, jak dlouho jim bude trvat výšlap a nikde se nezdrží – taky Vám to přijde nesmyslné? (jojo, jsme prostě u nás v Čechách). Hodina parkování 10 Kč.
Hamerské domky a dále po modré
Přecházíme potok – jeho jedinou zajímavostí je asi vyhozený buben od pračky ve vodě a pokračujeme dále po modré stezce směrem k prameni teplé Vltavy. Místní kůrovec o sobě dává vědět – pohled na usychající stromy a neutěšené části krajiny příliš nenadchne, o to více však oceníte funkční části místního lesa a přírody.
Pramen teplé Vltavy
Cestou lze udělat krátké zastávky na několika odpočívadlech nebo si dát svačinu až u pramene Vltavy. Počítejte ale s tím, že tady bude hodně lidí a málo místa na sezení. Ještě také pozor na cykloturisty – někteří jezdí poněkud divočeji.
Pramen je označen – nedá se to přehlédnout ani minout. Okolí je upraveno s citem pro místní krajinu a dřevěná socha Vltavy s klíčem zapadá do místního rázu. Určitě si nezapomeňte namočit alespoň ruce – tak co, je opravdu teplá?
Ještě drobná poznámka – určitě uvidíte u pramene umělé jezírko – v něm mince. Nedoporučuji je tam házet. Proč? Hlavně kvůli místní zvířeně. Mince se leskne a může přitahovat pozornost. Když je pak spolknuta nebohým zvířetem, jistě si dokážete představit následek…
Na Strážní cestě
Od pramene pokračujeme dále na rozcestí – zde doprava po červené-modré až na rozcestí Na strážní cestě a zde opět doprava po modré. Zde také končí široká vycházková cesta a začíná „lepší“ turistika. Úzká cestička, kamení a stoupání přírodou s výhledem do krajiny. Divočina a kůrovec se střídají.
Hranice na Sedmiskalí
Jak vlastně poznáme, kde jsme překročili hranice – byla to ta levá noha nebo pravá? Nevadí, už jsme v Německu – a pokračujeme po červené na první rozcestí – zde doleva na Siebensteinkopf (1263 m.n.m). Stoupání a kamení, občas padlý strom – chůze je náročnější. Vrcholek se pozná podle dřevěného kříže a německých turistů (především v důchodu).
Siebensteinkopf
Sestup z vrcholku Siebensteinkopf po německé straně je náročnější než cesta nahoru – kamení, kamenné schody, spadlé kmeny a výsledky kůrovce – les už prakticky žádný. Na rozcestí volíme směr Bučina – hraniční přechod.
Hraniční přechod Bučina
A jsme opět na hranicích. Z německé strany se zde nechá zaparkovat, jezdí sem i autobus s vlekem pro kola. Pravidelnost v jízdních řádech je fantastická. Navíc jsou zde i čisté záchodky a všechny turistické popisky značek německy i česky, což neplatí pro naší stranu. Přejdete hranice a značení v češtině. Několik cizinců marně luští význam značení (nejlepší jsou ta dopravní… viz. foto).
Bučina
Přicházíme do Bučiny a vítá nás dominanta – zdejší hotel. Z dálky hezký, ale v okolí smrad z čističky – stojí to za to už z dálky a to je podzim, jakpak to je asi v létě?
NS Národní park
Kousek před Bučinou nás cesta zavádí doprava – směr naučná stezku Národní park. Pokud budete mít ještě sílu a čas, určitě jděte i sem. Troufám si říci, že to je nejhezčí část celého okruhu. Procházíme celou stezku. Její závěrečné stoupání dává zabrat i cyklistům. Oproti mlze, ze které jsme ráno vyrazili, se objevíte ve skoro pohádkovém světe: druhá půlka října, teplota možná 25°C, místy ještě květy na louce, všemi smysly vnímáte unikátní směsici ročních období.
Od Bučiny směr Kvilda
A to je prakticky konec zajímavé trasy. Dále již vede asfaltka – žádná stezka lesem. Okolo nouzového nocoviště a 7 kilometrů do Kvildy. Na asfaltce pozor, někteří řidiči příliš nereflektují, že se zde pohybují turisté.
Zajímavé pozorování – místní značení u Bučiny tvrdí do Kvildy 6,5 km – máme čas, tak nespěcháme. Takže zřejmě posun v čase a prostotu, jelikož u další značky vzdálenost narostla na 7 kilometrů. Přidáváme do kroku – asi po kilometru je další značka a stále 7 kilometrů. Takže musíme ještě přidat??? (Jasně a žádné zastávky, jinak to půjdeme ještě zítra a bude asi stovka 🙂 ).
[…] na Siebensteinkopf a okolí Finsterau naleznete na webu http://www.cestovaniceskem.cz, je to záměrně, jelikož větší část celého výletu je v Čechách a pouze výstup na […]