Cestování Českem

Punkevní jeskyně a Macocha – krasová oblast

Punkevní jeskyně a Macocha jsou jednou z nejznámějších krasových oblastí v celé ČR. V jejich okolí lze nalézt i další zajímavé lokality, nicméně z časových důvodů jsme se zaměřili pouze na uvedená místa.

Cesta a příjezd na Punkevní jeskyně

Cesta k jeskyním Vás může vést více směry. Povětšinou budete asi směřovat přes D1, kde se Vám vytřesou zuby a všechny svaly. Pokud cestou dostanete nápad jet po okrskách (a prohlídnout si krajinu), tak na to raději zapomeňte. My jsme zkusili sjet u Valašského Meziříčí a chtěli si užít více přírody. Místo toho jsme si užili naprostý tankodrom. Často se silnice mění v pouhý cedník, bohužel. Pokud tedy můžete, vydržte na D1 co nejdéle a sjeďte až u Brna.

Obě možnosti (D1 i naše) nakonec vedou do obce Blansko, kde se za mostem dejte doprava. Silnice Vás dovede až k železničnímu přejezdu – před ním pokračujte rovně z hlavní silnice – vjezd do označené slepé ulice. Ano, tudy přesně musíte, tato silnice Vás dovede okolo staré fabriky až k parkovišti – Skalní Mlýn.

Parkování – Punkevní jeskyně – Skalní mlýn

Poplatek za parkování byl 50 Kč. Nejedná se o hlídané parkoviště, je to pouze poplatek za místo. Jsou zde 2 parkoviště – odhadem tak pro cca 200 aut. Jsme zde v půli dubna a v neděli odpoledne – i tak hledáme místo. Místa jsou menší a když někdo parkuje jako „dobytek“, tak se celkem špatně vystupuje. Čímž se dostávám k tomu, že máte téměř jistotu, že Vám někdo označkuje dvěře (my ji měli, bohužel).

Parkoviště je přímo u infocentra a také u zastávky místního mini vláčku.

Vstupenky na Punkevní jeskyně, infocentrum, od parkoviště ke vstupu do jeskyní, vláček, lanovka

Vstupenky do Punkevních jeskyně si doporučuji zajistit předem. My jsme je měli na telefonickou rezervaci. V létě se sem prakticky nedá jinak dostat – totálně vyprodáno. Kdyby se Vám povedlo lístky rezervovat pár dní před návštěvou, zeptejte se rovnou na hladinu vody v jeskyních – pokud jí bude moc, nepočítejte s plavbou.

Kromě vstupenek můžete koupit na infocentru i jízdenku na zdejší mini vláček a pokud to zakoupíte ve spojistosti s lanovkou vyjde Vás to levněji. My jsme volili raději procházku k jeskyním – což je na cca 20 minut pomalé procházkové chůze (aneb co noha nohu mine a ještě k tomu všude zastavuji, všechno si musím přečíst a ještě nafotit…)

Dále jsou na infocentru letáky o dalších jeskyních a prodej suvenýrů (i magnetek) – výběr v magnetkách je ale celkem malý – lépe jsme pořídili za zastávkou minivláčku v prodejně s kameny a dalšími cetkami. Ceny jsou přitom srovnatelné.

Poblíž parkoviště (a infocentra) jsou toalety – vstup 5 Kč.

Jen ještě doplním, že existuje druhé místo, přístupné přes Vilémovice. Zde je také možné parkovat a k jeskyním se dostanete buď lanovkou nebo procházkou po turistické trase. Nicméně tuto možnost nepopisuji, jelikož jsme ji osobně neprozkoumali.

Punkevní jeskyně – prohlídka, na dně Macochy

Procházkou nebo místní přepravou se dostanete k budově se vstupem do jeskyní. Nutno podotknout, že nám tvrdili, že lístky musíme vyzvednout ve Skalním Mlýně, ale zde se nachází také pokladna a běžně lístky prodává. Tak vůbec nerozumím té logice. To zde není jednotný informační systém?

Námi rezervované lístky jsme si měli vyzvednout cca 40 minut předem. Zde u vstupu potkáváme turisty, kteří kupují lístky asi tak 10 minut před vstupem. My jsme tady tak nějak museli počkat až bude čas na prohlídku. Asi nějaká protekce… (nebo se počítá, že utratíte něco v občerstvení).

Před budovou vstupu Vás možná zaujme jistá busta. Její okolí se začíná rozpadat a sama busta také (byť by měla být věčná 😉 ), ale snad to nebude mít vliv na můj malý kvíz – jestlipak poznáte, kdo to má být. Pošlete nám svůj tip.

Čas do prohlídky se přiblížil. Slečna do mikrofónu ohlásí, že přichází shromažďování pro další návštěvníky (je to slyšet i venku). To oceňuji, nemusíte někde tvrdnout 20 minut a čekat, kdy „to“ přijde. Venku jsou lavičky a lze si udělat pohodlí i ve stínů stromů…

Poslušně se všichni shromažďují a vyrážíme na prohlídku Punkevních jeskyní. Vzhledem k vysoké hladině vody se dnes lodičky nekonají. Vstup, krátká chodba a již jsme v jeskyni. Hned první úkaz stalaktit a má 4 metry (je ale již lepený, protože se rozlomil). Prohlídka pokračuje dále až ke dnu Macochy, kde se poté nasedá na lodičky.

K samotné expozici Vám více psát nebudu, ať máte také nějaké překvapení. Počítejte s tím, že jsou zde schody – tuším něco okolo 100 v jednom úseku – říká se jim infarktové (je zde 99% vlhkost, proto buďte opatrní).

Malá zajímavost – je zde umělé jezírko – na házení mincí – podle slov průvodce, kdo tam hodí stovku, uvidí jak průvodce plave. Už jste to někdo zkusil? Já nestihnul vylovit ani korunu drobných a průvodce nás už hnal pryč – asi nechtěl plavat.

Zde doplním pár slov doplním k průvodcům. Jsou to určitě zkušení lidé, ale přesto by šlo několik věcí zlepšit:

– První je tempo – vedoucí výpravy nasadil tempo jak na olympiádě a zezadu nás jeho kolegyně neustále popoháněla a nutila držet se zbytku výpravy. Jasně že nezdržujete schválně, ale když jste mezi posledními, uvidíte exponáty také poslední, což znamená, že je také poslední fotíte. A tady jsem narazil na problém. Behěm focení mi zadní naháněčka nekompromisně zhasnula osvícení expozice a nutila okamžitě pokračovat. Napoprvé jsem to tedy vzal. Jenže ono se začalo nebezpečně opakovat. To se mi fakt nelíbilo a dal jsem to najevo – tempo sice zůstalo, ale přeci jen vzniklo více času na focení.

Pokud jste s někým, kdo má problémy s chůzí, nenechte se takto nutit. Tady je zcela jasně vidět nechvalně proslulá česká snaha o zisk – méně času a více výprav = více platících (vymluvíte mi to?)…

– Druhá věc – způsob, jakým vykládal průvodce o zdejších místech. Velmi oceňuji, že popisuje a pojmenovává jednotlivé útvary a přisvítí je. Víte o čem mluví. Méně štastný se pak v tomto kontrastu jevil styl jeho mluvy. Bylo to prostě odemleté jak odrhovačka (a co nejrychleji) – např. vtipné hlášky řekne tak, že se nikdo nezasměje (ono je ani nestihnete postřehnout). Možná to byl jen můj dojem, ale trochu více osobního přístupu by tomu prospělo (porovnávám to např. s návštěvou Koněpruských jeskyň).

Ostrým pochodovým tempem jsme tedy zvládli prohlídku za méně jak 30 minut a stojíme venku před vstupem. Byli jsme poslední výprava – možná i proto ten spěch – už měli neděli.

Lanovkou nahoru od jeskyní, Macocha shora – velký a malý můstek

Naše další kroky vedou k lanovce. Využijeme ji pro cestu nahoru na vyhlídku do Macochy. Kabina se téměř nehoupá. Výstup vede přímo k obchůdkům a posezením. I zde lze koupit suvenýry (bez horské přirážky). Pokračujeme skrze prostranství a jsme přímo u horní terasy nad Macochou. Žádný poplatek za vstup zde nechtějí, ale to se může změnit během letních měsíců.

Výhled z horní terasy je hezký, ale popravdě toho zase tolik z Macochy nevidíte. Je to jako když se koukáte z rozhledny do uzavřeného prostoru. A byl bych za to v budoucnu ochoten zaplatit? Ani náhodou. Mnohem hezčí pohled se podle mne naskýtá z dolní terasy. Ta je odsud vzdálena cca 300 metrů a Macocha je krásně vidět (pro porovnání viz. foto).

Zpátky po turistické trase na parkoviště

Je pozdní odpoledne – cca okolo 18. hod a proto se vydáváme zpátky k parkovišti – pěšky po turistické trase. Lanovka je již stejně zavřená a navíc pokud jste schopni chůze, byla to příjemná procházka a pohyb. Začíná se od malé terasy na Macochu a ústí u vstupu do jeskyní, dál je to po známé trase.

Místy je náročnost terénu turistické trasy větší. Kamenitá cesta, kočičí hlavy schovány pod listy. Lze se přidržovat zábradlí – většinou. Pokud máte s chůzí problémy, buď to vzdejte, nebo si připočtěte čas navíc.

Hodnocení Macochy a Punkevních jeskyní

Jedná se o krásný přírodní úkaz. Určitě doporučuji jako tip na výlet na víkend.

Kvalita služeb je celkem ucházející. Soudím, že zde trochu žehrají na velkou popularitu a nekonečné množství návštěvníků – třeba se to časem zlepší.

[Ukázat jako slideshow]

12►