Cestování Českem

Okoř, Buštěhrad, Lidice

„…Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta…“. Předpokládám, že mnozí z Vás, znají tuto téměř povinnou trampskou písničku. A jaká, že je tedy ta cesta na Okoř? Tak to se Vám pokusím v následujících řádcích zodpovědět. Mimojiné byl náš výlet pak ještě neplánovaně prodloužen o jistý zámek Buštěhrad a v neposlední řadě řízením náhody památník Lidice. Původní výlet se nám tak o něco protáhl, ale stálo to za to…

Kam na Okoř

Na Okoř jedeme přes Prahu a po průjezdu volíme směr na R7, pak sjezd na Číčovice (cca po 4 km) a dále podle značení.

Parkování, cesta od parkoviště k zřícenině Okoři

Parkoviště se nachází v obci za cedulí (GPS 50.161773,14.257484), jak se dozvídáme je soukromé, placené a také zavřené.

Další možnost je zatočit přímo před mostem na druhou stanu a přes mírně šotolinovou cestu dojet až těsně ke hradu (a místu prodeji lístků na hrad), cestou se nelze ztratit, parkoviště je menší – pro cca 25 aut – GPS 50.163752,14.254905, nicméně tuto možnost jsme zjistili až po příchodu přímo před hrad.

Takže projíždíme obcí, kde jsou všude rozmístěny zákazy vjezdu. Cesta nám dovoluje pokračovat dále směrem na Noutonice. Na konci obce Okoř je ještě jedno parkoviště – malinké, soukromé a pouze pro zákazníky cukrárny. Pak za cedulí obce ve směru na Noutonice je zřejmě možné zastavit u zdejších skal, na trávě-hrázi u rybníka a prostě všude, kde Vám to přijde bezpečné a budete ochotni riskovat, případnou možnost odtahu. Měli jsme odvahu…

Historie Okoře

Existuje několik celkem nespojitelných teorií o historii založení Okoře.

– A) První tvrdí, že Přemysl I. údajně věnoval místo, kde se dnešní Okoř nachází svému služebníkovi Okrsovi. Ten zde vystavěl hrad. Ve 13. století odevzdává abatyše Anežka Okoř i se statkem klášteru Benediktínek (zmiňováno v listině Anežčině z přibližného roku 1228).

– B) Dále máme historická tvrzení, že první zmínky jsou údajně datovány okolo roku 1359. Hrad měl být tehdy v držení jistého Františka Rokycanského – měštana z Prahy a pravděpodobně rádce Karla IV. ve věcech financí.

– C) Další teorie tvrdí, že to byl Mikuláš Rokycanský (otec zmíněného Františka), který hrad vystavěl – Mikuláš toho času působil jako nejvyšší písař Václava IV. a nazýval se zemským rytířem z Okoře. Stejný pramen pak tvrdí, že to byla rodina Rokycanských, která častěji penězi zakládala Jana Lucemburského (tip na výlet, kde se nachází hrobka Jana Lucemburského) – čímž se ukazuje na souvislost s pozdější spojitostí syna Františka s Karlem IV.

 

Dále se uvádí, že v roce 1421 hrad obsazují husité. Údajně zde také pobýval nějaký čaj Jan Hus.

V první polovině 15. století doznává původní podoba hradu přestavbu v gotickém stylu (uvádí se, že ji iniciovali páni z Donína, dokončeno přibližně r. 1494). Ještě později je hrad upraven v období renesance na zámek. V roce 1590 se údajně dostal pod pány ze Smečna.

Následně během 30 leté války je hrad značně poničen. Majiteli se stávají jezuité semináře Sv. Václava odkazem Jaroslava Bořity z Martinic (jejich rod, hrad upravil na sídlo v renesančním duchu). Jesuité hrad stavebně upravili a poslední zmínka o obydlení pochází z roku 1773. Následně je řád jesuitů zrušen a hrad začal chátrat.

V roce 1920 započel Klub českých turistů se snahou o zlepšení stavu hradu. Tato snaha přetrvává dodnes pod vedením obce, která je majitelem hradu od r. 1994.

Prohlídka a nebezpečí číhající na Okoři na návštěvníky

Vstup bez průvodce je na dospělou osobu 45 Kč (v pracovních dnech). Jinak tuším 75 Kč s průvodcem. Bez průvodce dostanete zalaminovaný papír a z něj si vyčtete co Vás zajímá. Lístky kupujete v recepci cca 100 metrů od brány ke zřícenině.

Hrad působí opravdu zchátralým dojmem – prostě zřícenina. Tento dojem ještě umocňuje zanedbávání vysekávání náletů a trávy (možná je to v některých částech záměrné, kvůli bezpečnosti, ale jinde je opravdu ke škodě) – takže není vyjímkou spatřit téměř 1,5 m vysoké bodláčí. Z ochozu a oken se Vám naskytne nádherný výhled do krajiny.

 

V nadpisu uvádím nebezpečí na Okoři. Tak jaké to nebezpečí zde vlastně je? Velké na Okoři jde o oči a o zdraví. Ze zdejších kovaných mříží na studni a do sklepení ční cca 7 cm dlouhé bodce, přímo proti očím nebo krku. Totéž se týká dětí – u nich pak podle výšky i na citlivé partie břicha nebo podbřišku.

V tuto chvíli soudím, že je naprostý zázrak, že na Okoři doposud nikdo nepřišel vážnějšímu zranění. Pro ilustraci jsou přiloženy fotky ve fotogalerii. Mimochodem – kdybych se nešel podívat o chvilku později než se nám jeden člen výpravy nabodnul čelem, asi bych měl také značku od studny…

Další riziko Vás čeká při prohlídce. Na zemi se povaluje cedule o padající omítce – kam ale patří, težko soudit. Buďte opatrní…

 

Záchody zde nečekejte – ani u vstupu. Odpadkový koš zde je, možná jej jenom ohradit dřevěnou zástěnou – nekazil by tolik foto a pohled. Pak je zde jisté podium a rozbité lavice pod mírně rozbitým přístřeškem.

Zámek Buštěhrad

Při odjezdu spatřujeme směrovku na Buštěhrad. Odkud je nám ten název povědomý… Takže rozhodnutí – jedeme to zkontrolovat. Najít zámek byla spíše otázka náhody. Sledujeme směr na centrum a najednou jsme přímo u něj. Dovnitř se nedostaneme. Vše je za mřížema a zákaz vstupu na staveniště – na první pohled se zdá opravená střecha, nicméně zbytek bych nazval zbořeništěm… Popravdě tohle opravit bude chtít mnohem více než „nosit krabici s vínem“.

 

Něco málo o Buštěhradu – dříve zde stávala tvrz – Buštěves s kostelem. První známý držitel tvrze byl František Rokycanský, zmínka k roku 1371. Jistý Jindřich z Kolovrat tvrz opevňuje a od roku 1497 se již vyskytuje v popisech jako Buštěhrad. Záznam dalších staveb okolo roku 1556 – vystavěna nová brána, poté obnova tzv. nového domu – gotické střechy vyměněny za šest renesančních štítů, zbořeny 3 bašty – stavba stále neměla konce ani k roku 1580. Roku 1631 hrad vyrabován a zapálen Sasi (velitel Schófend odsud odváží zvony křtitelnici do Drážďan – uvádí B.Balbín). Zbytky se používali na stavbu okolních domů.

 

Více toho k vidění není – opravdu pouze zbytky rozpadlého zámku. Celý areál je ale mnohem větší.

Památník Lidice

Cestou zpět na Prahu se nalézá památník Lidice. Buď lze parkovat přímo u průjezdní frekventované silnice – je zde jen pár míst nebo dojet přímo na velké parkoviště u památníku. Poplatek je stejný v obou případech za OA – 30 Kč za den.

 

Ve fotogalerii dále přikládám kopii dobového snímku kostela Sv.Martina Biskupského z: Soupis PAMÁTEK HISTORICKÝCH A UMĚLECKÝCH V KRÁLOVSTVÍ ČESKÉM OD PRAVĚKU DO POČÁTKU XIX. STOLETÍ. (r.v. 1907) – zdroj: http://archive.org/details/soupispamatekhi26cesk Dle uvedeného zdroje zde byl kostel již k roku 1352.

 

Fotogalerie Okoř, Buštěhrad, Lidice